Jedinečnou chvíli zažijete ještě před samotnou exkurzí. Jak často se totiž podíváte do Terminálu 3 Ruzyňského letiště. Pouze v případě, že máte soukromé letadlo, nebo letíte na krátkou vzdálenost. Tento skoro „rodinný" terminál nabízí vše co ty velké, jen se tolik nemačkáte. Co v hale určitě neminete, je malý model celého letiště.
Pásky dolů a směr rentgen
Ještě v letištní hale nám průvodce, původem z Kanady omlouvajíc se nám za přízvuk, pustí desetiminutový film o plánované paralelní dráze. Pak již naše prohlídka začíná odbavením, skoro jako bychom někam letěli. Procházíme rentgenem, kontrolují nám tašky a samozřejmě s sebou nesmíme mít věci, které nepatří ani do letadla. Jediné, co po nás nikdo nechtěl, byly doklady. I když na internetových stránkách vás upozorňují, abyste je s sebou měli pro kontrolu.
Nastupujeme do klimatizovaného, respektive vytopeného, autobusu a rozjíždíme se směr hangáry. Žádné letadlo v nich není a tak jsme poučeni, že díra ve vratech je na špici letadla, která čouhá ven z hangáru. Mohlo by to připomínat gilotinu nebo zvědavou sousedku.
Kousek od nás odjíždí vozidlo s ornitology, kteří jsou na letišti potřeba kvůli hejnům ptáků. Dravci je od letiště odhání.
Míříme k hasičské stanici. Je to jediný možný výstup z autobusu. V chodbě si prohlížíme desítky modelů letadel, stíhaček a náš kanadský průvodce nám vysvětluje, že se takto baví sami hasiči. Přímo ve stanici nejsou hasičské auta, které známe běžně z ulice. Jsou tu speciální naleštěná hasičská vozidla s otevřenými dveřmi a oblečením připraveným k výjezdu. Jedno vozidlo má speciální „ovládanou ruku", která je schopna se provrtat pláštěm letadla a hasit. Jiné vozidlo je malá pojízdná nemocnice. Jeden z návštěvníků se ptá, kdy byl nějaký poslední zásah. „Minulý rok hořela řídící věž." dostává odpověď od průvodce. Jinak hasiči vyjíždějí i kvůli zapomětlivým cestujícím, kteří si někde na letišti zapálí cigaretu a senzory to zaregistrují.
Nejstarší ranvej z roku 1937
V další části projíždíme kolem nejstarší přistávací ranveje z roku 1937, ze které je teď pouze parkoviště letadel. Přijíždíme k terminálu 2, ale z opačné strany než je člověk zvyklý.
Vítá nás několik letadel ČSA a zastavujeme, abychom se mohli podívat na právě přijíždějící letadlo. Letištní personál je připraven, vozíky na kufry i automatický tubus pro cestující na svých místech. Nad našimi hlavami je elektronická tabule, která naviguje pilota, aby správně zaparkoval letadlo. Obzvlášť za snížené viditelnosti dobrá pomůcka. Pilot je zkušený a stojí přesně na žluté čáře.
Je připojen oranžový kabel, který nahrazuje jeden motor a dodává letadlu elektrickou energii, daly aspoň otevřít dveře a zároveň mohly být vypnuté motory. Lidé vystupují a my odjíždíme.
Jedeme kousek od letiště a nabízí se nám pohled, který jinak není možný. Nástupní mosty s řídící věží, mnoho letadel a pravý letištní ruch. Vidíme malé hasičské stanice ale i jakési navigace z písmen. Dozvídáme se, že je to pomůcka pro piloty, aby věděli, kde mají vyložit své zákazníky.
Přistává letadlo a my stojíme sotva 20 metrů od něj. Další letadlo odsunuje pomocné vozidlo někam k hangárům. Asi má pro dnešek padla.
Blížíme se k hlavní ranveji. Ovšem, smůla pro nás. Tam, kde bychom byli úplně na dosah přistávajících a odlétajících letadel, je provoz zastaven a odkloněn na vedlejší ranvej. Vítr fouká „proti nám" a tak se zkusíme vrátit později.
Zákaz focení, samopaly a tajemný Jeep
Odjíždíme k terminálu 1, který je určen pro provoz letadel mimo Evropskou Unii. Zastavujeme před obrovským Boeingem z Emirátů. Počkáme, až bude rolovat na ranvej. Bohužel pro nás, vystresovaných techniků si nejde nevšimnout a podezříváme je z nějakého problému. Letadlo nestartuje a vypadá to na malou poruchu.
O kousek dál přistává jiné letadlo a tak čekáme na něj. Personál připraven, ale u letadla čeká ještě tajemný Jeep, který do prostředí nezapadá. Fotoaparáty návštěvníků exkurze cvakají a koukáme i na přijíždějící policejní vozidlo. Za moment nás ovšem vyhánějí pryč. Letadlo přiletělo z Izraelského Tel-Avivu a Jeep opodál jsou bezpečnostní složky z ambasády hlídající si i toto letadlo. Nikdo vzácný v něm není, je to prý běžný způsob. Policisté vystupují a vytahují samopaly. Naštěstí my už nejsme na mušce.
Naše další zastávka je nákladní prostor a jedno opuštěné nákladní letadlo. Ve všední den by tady asi byl větší ruch. Česká pošta odtud do Ostravy lítá denně, aby prý dostála svému heslu - dnes podáte, zítra dodáme.
Exkurze se blíží ke konci, my kontrolujeme hlavní ranvej, která pořád není v provozu a obří Boeing do Emirátů je stále na svém místě a technici kolem něj.
Letadla neustále přilétají a odlétají, kapacita letiště ve všedních dnech někdy přesahuje i 110% a třídírna kufrů, kterou míjíme, odbaví 3000 kufrů za hodinu. Cílem letiště je toto navýšit až na 5000 za hodinu.
Náš autobus, jehož řidič na sobě musí mít reflexní vestu jako všichni na přistávací ploše, zastavuje kousek od vedlejší ranveje, na které momentálně přistávají letadla. Jedno za druhým asi v tříminutových intervalech.
Kanadský průvodce se s námi pomalu loučí a zasluhuje si potlesk za skvěle zodpovězené otázky i skvělou češtinu. Projeli jsme trasu 2, existuje ještě trasa 1, kterou si projedeme někdy příště. Za vstupné 150 korun, výjimečný zážitek.
autor: ok
